Revizionistická teze

Přinášíme stručný výtah textu, o kterém si myslíme, že dokáže jasně popsat pojem revisionismu tzv. holocaustu. Proti tomuto tématu dnes existují speciální zákony a paragrafy, které dávají tušit něco špatného a mocného. Nebojme se proto politicky nekorektních informací a zkusme hledět na historický pojem „šoa“ trochu z jiného úhlu pohledu, zřejmě z toho pravdivého.

Nikdo nepopírá pronásledování Židů během 2. světové války. Toto pronásledování bylo velmi reálné a velmi brutální. Malá skupinka vědců s rostoucím vlivem, kteří se nazývají „revizionisté“– jejich oponenti raději používají termín „popírači Holocaustu“ – tvrdí, že Němci nikdy neplánovali vyhladit židovský lid, že továrny na smrt, vražedné plynové komory a plynové náklaďáky neexistovaly a že počet 5-6 milionů židovských obětí je nezodpovědným nadsazováním. Revizionisti nepopírají, že mnoho Židů bylo Němci zastřeleno na okupovaných sovětských územích, ale považují počty preferované ortodoxními historiky (1-2 miliony zastřelených Židů) za velmi nadhodnocené. Pro revizionisty není židovská tragédie během 2. světové války v zásadě odlišná od tragédií mnoha jiných národů během válek. Pronásledování etnických a náboženských menšin, koncentrační tábory a nucené práce, střílení civilistů – všechny tyto události se v historii mnohokrát odehrály. Pro revizionisty tedy to, co se přihodilo Židům, nebyla v žádném případě historicky unikátní záležitost, jak tvrdí oficiální historici.

Abychom se ujistili, kdo má pravdu, jestli ortodoxní historici nebo revizionisté, musíme vyřešit kritickou otázku plynových komor (Když se odkazuji na „plynové komory“, stále mám na mysli vražedné komory, ne dezinfekční komory, které se nacházely ve všech táborech a v německých vojenských táborech byly často nazývány plynovými komorami.). Pokud vražedné plynové komory neexistovaly, nebyl žádný Holocaust, protože neexistovala vraždící zbraň a šestimilionová cifra by musela být drasticky zredukovaná, když několik milionů zplynovaných Židů byli neexistující lidé. Revizionisti samozřejmě nemohou dokázat, že nebyli zplynováni žádní Židé. Je obvykle velmi těžké dokázat, že se určitá událost neodehrála. Nikdo z nás například nemůže dokázat, že nikdy nespáchal vraždu. Ale pokud nás někdo obviní z vraždy, musí poskytnout nezvratné důkazy, aby podpořil svoje obvinění, jinak bude považován za lháře šířícího pomluvy. Ačkoliv revizionisti nemůžou dokázat, že během 2. světové války nebyly zplynováni žádní Židé, jsou schopní dokázat, že údajné masové vraždění v plynových komorách, jak je popisované očitými svědky, se nemůže uskutečnit, protože je technicky nemožné. Můžou také demonstrovat, že by bylo dost nemožné odstranit v těchto tzv. vyhlazovacích táborech miliony lidských těl.

I kdyby obránci tvrzení o Holocaustu byli schopní vyprodukovat dokument, že nějací Židé byli během 2. světové války zplynovaní, nevyvrátilo by to revizionistickou tezi, protože jeden nebo dva izolované případy by pravděpodobně byly prací pár zločineckých individuí. Mělo by se však zdůraznit, že ani jeden případ zplynování Němci během 2. světové války nebyl nikdy dokázán dokumentem a že spojenecké jednotky, které osvobozovaly německé koncentrační tábory v letech 1944 a 1945, nenašly ani jedno tělo zplynovaného vězně. To je přiznávané ortodoxními historiky Holocaustu. 

Je důležité si neposlušně uvědomit vztahy mezi vytvořenou fikcí holocaustu, kdy tato fikce mohla, lépe řečeno byla, vytvořena účelově k politickým tahům, které ve většině případů byly ku prospěchu židům. Doporučujeme všem si stáhnout celou brožuru pana Jürgena Grafa, zde, a zamyslet se nad možnými dopady této lži pro celou společnost. Říkat pravdu není zločin, proto principielní odsuzování těchto zdrojů informací jako „popírající Holocaust“, je jen další z mnoha absurdit, které nám židé uštědřili.