Poezie jako obrana proti bezpráví s Anežkou Hrůzovou

Jistě jste již slyšeli o případu tzv. Hilsneriády, která vznikla kvůli omilostnění vraha křesťanské dívky žida Leopolda Hilsnera, více pak zde. Asi tomu prozřetelnost chtěla, že se naší Společnosti dostal do rukou, právě v den svátku Anežky, zajímavý balíček ještě se zajímavějším obsahem uvnitř. Krátký výňatek zde uveřejňujeme. Jde o básně, které byly obrazem názorů tehdejší společnosti.  

1) Věnována českému ochránci židů, který je dnes uznáván jako symbol češství a vlastenectví, víte o kom je řeč? 

I vy lumpe!

To by ani Mojžíš neudělal,

české krve by se na vás

vpravdě ani židák Hilsner nedořezal. 

Až skloníte v hrob tmavý svoje kosti,

až ostuda a hanba vám bude pomníkem,

známo bude v zlaté naší Praze,

že jste byl židovským pacholkem. 

Místo věnce s trikolorou,

místo kvítí, kteréhož na hrobě hojno,

sloužiti vám za okrasu zaslouženou bude

velké české hovno. 

A až Hilsner s šibenice sundán bude,

můžete být ujištěn,

že na ní ještě dosti místa pro vás zbude.   

2) Zřejmě velká obliba tohoto zrádce českého národa dala vzniknout i dalším veršům, které v čítankách literatury těžko najdete. 

Masaryčku! Masaryčku!

Máš velmi úlisnou hubičku,

myslím, že jsi dostal od židáčků

pár tisíc na ručičku.

Za to zasloužíš od národa

pár řízných faciček na hubičku.

Ještě za svou brožuričku

máš se soudem oplétačku. 

Když jsi býval od národa poslanečkem,

nebyl jsi ještě takým bídníčkem;

když jsi přestal být poslancem,

jsi židovských vrahů ochráncem. 

Zasluhuješ čest a chválu,ty hanebný židovský vrahu. 

Zasloužil bys, Masaryčku,

jít s Hilsnerem na houpačku.